Obec Předslav,
Předslav č.p. 124, 339 01
Klatovy
IČO: 00256021
Území současné obce Předslav zahrnuje katastry šesti, svého času samostatných obcí, které se pod společnou správu dostaly postupným sloučením ve dvou vlnách. První proběhla v roce 1960, kdy začaly obvod MNV Předslav nově tvořit též obce Měcholupy, Makov a Petrovičky. Podobně se tehdy dosavadní obvod MNV Němčice rozrostl i o obec Třebíšov a osadu Hůrka. K 1. lednu 1976 došlo k dalšímu sloučení a k MNV v Předslavi byly připojeny Němčice, čímž vznikla současná správní oblast. V obvodu dnešní obce Předslav se tak nalézá celkem sedm místních částí, kterými jsou krom vlastní Předslavi též osada Hůrka a vesnice: Měcholupy, Makov, Petrovičky, Třebíšov a Němčice.
Jednou ze středověkých tvrzí, která patří k našim nemnohým stavebně dobře dochovaným a v současnosti pečlivě udržovaným objektům tohoto typu, patří i bývalá vodní tvrz v Měcholupech, mezi místními běžně nazývaná "Kastel". Patří k těm historickým objektům v naší oblasti, kterým byla z řad historiků věnována větší pozornost a proto je toho o ní známo oproti jiným relativně dost. Písemné prameny jsou poměrně bohaté, aby se na jejich základě dal dost přesně sestavit postupný přehled držitelů zdejšího panství i jejich osudy, ale na rozdíl od toho je však prakticky nemožné na základě těchto písemností nějak přesněji určit dobu vzniku vlastní tvrze.
První zmínka o držiteli zdejší vsi pochází z konce 13. století, kdy jím byl jakýsi Amcha z Měcholup. Zprávy o dalších držitelích jsou však mladší a pocházejí až z druhé poloviny 14. století. Lze tedy jen usuzovat, že rytířské sídlo zde tehdy patrně již stálo, avšak první přímá zmínka o zdejší tvrzi pochází až z roku 1522. V majetku šlechty z místního rodu zůstaly Měcholupy zhruba do poloviny 15. století, po té se v jejich držení vystřídala řada jiných majitelů. Roku 1589 došlo dokonce k jejich rozdělení. Jednu polovici si ponechal příslušník rodu Sedleckých z Újezdce, kterým tehdy Měcholupy patřily, kdežto druhá byla prodána městu Klatovy. Město pak roku 1625 tuto svoji polovinu prodalo Apoleně Čejkové z Chudenic, která tehdy spolu se svým manželem, Janem Adamem Čejkou z Olbramovic, žila v nedalekých Němčicích. Ta následně odkoupila od Sedleckých i onu druhou polovinu Měcholup, a tak došlo opět ke scelení celého panství pod jednoho vlastníka. V majetku Apoleny pak Měcholupy zůstaly další dvě desetiletí.
V následujícím období vystřídaly ještě několikero dalších majitelů, než je roku 1696 poslední z nich prodal velkopřevoru řádu malrézských rytířů, Ferdinandu Ludvíku Libštejnskému z Kolovrat, který zde zřídil komendu svého řádu. Řádu maltézských rytířů pak patřila měcholupská tvrz, spolu s celým měcholupským panstvím, od onoho roku 1696 až do roku 1925, kdy zdejší statek včetně tvrze od Řádu odkoupili paní Ida Kratochvílová, spolu se svým švagrem, JUDr. Janem Třebickým. Po roce 1945 byl však měcholupský statek zabrán státem. Poplužní dvůr přešel do majetku státního statku a zdejší tvrz se dostala do držení státního rybářství. To ji krátce na to prodalo soukromému majiteli, v jehož rodě setrvává až do dnešních dnů.
Tvrz v Měcholupech je dnes dobře dochovaným příkladem středověkého feudálního sídla na vesnici a její uspořádání ji řadí mezi stavebně bohatší stavby tohoto druhu. Lze ji zařadit k tomu typu tvrzí, který je kombinací paláce s menší hranolovou obrannou věží, které byly užívány od pokročilého 14. století až do pozdního středověku. Jako významné plus pro její dochování do současnosti ve stávajícím velmi dobrém stavu je nutno považovat fakt, že je stále obývána a citlivě udržována a je tak velká šance, že tu jako významná historická památka ještě dlouho vydrží.