Pomník v Měcholupech

Bezprostředně po skončení 1. světové války chtěli někteří měcholupští občané vyjádřit svůj vděk za znovu nabytou svobodu a projevit úctu jednak našemu prvnímu prezidentu, Tomáši Garrigue Masarykovi a rovněž i americkému prezidentu Thomasi Woodrow Wilsonovi, který k samostatnosti Československa též svou měrou dopomohl. A tak již 1. listopadu 1918 podali měcholupští občané, pánové Jan Vlasák, František Krátký a Václav Rašpl žádost k měcholupskému obecnímu výboru, zda by směli na vlastní náklady upravit obecní pozemek, jemuž se dosud říkalo „obecní sad“. Výsadbou nových stromků, úpravou terénu a jeho oplocením tak chtěli vytvořit zvelebené místo, kterým hodlali oslavit naši samostatnost a uctít památku padlých spoluobčanů. A právě na počest našeho a amerického prezidenta jej hodlali nově nazvat „Sad Masarykův a Wilsonův“. Obecní výbor jim písemnou odpovědí z 12. listopadu dal svolení jak k chystané úpravě prostranství, tak i k jeho pojmenování.

K činnosti jmenovaných iniciátorů se nakonec připojila i většina místních obyvatel a v průběhu prvotních terénních úprav bylo dohodnuto, že by k uctění památky místních spoluobčanů padlých ve válce bylo nejvhodnější, postavit v chystaném sadu pomník. Ten byl objednán od klatovské kamenické firmy Vojtěcha Ptáka a financován byl obnosem získaným z finančních darů a z výtěžku řady pořádaných akcí. Z písemných dokladů té doby je známo, že: „Prvotní titul sadu měl být: ‚Sad Masarykův a Wilsonův‘, ježto ale tak malý sad připsati tak velkým mužům bylo nevhodné, změněn titul během jeho zřizování na jméno ‚Sad národní svobody‘, které nese dosud“. Při rozhodování o podobě chystaného pomníku bylo rovněž dohodnuto, že ten by měl krom památky na místní padlé, vyjadřovat zároveň i vděčnost prezidentu Tomáši Garrigue Masarykovi, a tak byla panu prezidentovi zaslána písemná žádost o souhlas s umístěním jeho portrétu na tento pomník. Následným přípisem prezidentské kanceláře ze dne 5. května 1919 pak byla tato žádost kladně vyřízena.

V průběhu prvního pololetí roku 1919 byla úprava Sadu dokončena a do jeho centra byl osazen pomník, tvořený žulovým obeliskem s kruhovou bronzovou plaketou. Na té se nalézá portrétní reliéf Tomáše Garrigua Masaryka a pod ním je při dolním okraji plakety umístěn nápis „NÁŠ PRVNÍ PRESIDENT ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY“. Zhotovení pomníku včetně bronzové plakety přišlo tehdy na 1 085 korun. Nakonec bylo vše, včetně úpravy návsi a celé obce, připraveno ke konání „Národní slavnosti“ pořádané k odhalení pomníku a otevření nově zbudovaného Sadu. Ta se pak, za účasti více jak tisíce návštěvníků, uskutečnila v pondělí 9.června 1919 a toto datum tak dokládá, že právě měcholupský pomník byl prvním v republice, který nesl podobiznu prezidenta Masaryka.

Zajímavý osud měl tento měcholupský pomník i za 2. světové války, kdy byla roku 1940 před nadcházejícím datem 7. března, na který připadalo výročí narození T.G.M., konána ze strany německých okupačních sil řada opatření na zamezení jakéhokoliv projevu veřejné úcty k zesnulému prvnímu prezidentovi. Mezi jinými došlo i k vypracovávání podrobných seznemů všech pomníků, poprsí a desek se jménem nebo vyobrazením T.G.M. v celém protektorátu. Seznam za okres Klatovy obsahoval celkem 12 bust, 4 desky a 1 sochu, přičemž jednou z těch čtyř desek byla právě i ona kruhová bronzová plaketa z Pomníku národní svobody v Měchoupech. Dnes už se neví, jestli o seznamu měcholupští věděli nebo zda sami odhadli možné nebezpečí, ale jedné noci sejmulo pár místních lidí z pomníku jeho obelisk s portrétem T.G.M. a zakopali jej do země před podstavec. Na ten pak na uprázdněné místo vztyčili litinový kříž ze zaniklého hrobu předslavského hřbitova. Začátkem května 1945 byla horní část pomníku opět vykopána a obelisk s Masarykovým portrétem vrácen znovu na své původní místo.

Zmínka o tomto pomníku se dostala i na webový portál "Po stopách T. G. Masaryka"