Sokolovna v Předslavi

Na místě současné sokolovny, která zde byla postavena roku 1923 podle projektu klatovského architekta Josefa Janovského, stávala v dávné minulosti tvrz. Ta původně vznikla jako sídlo místních vladyků z Předslavě, o nichž se nejstarší písemný doklad datuje k roku 1370, kdy je jako již zemřelý zdejší majitel zmiňován jistý “Jeník z Předslavě”. V majetku tohoto rodu setrvala Předslav zhruba jen do počátku 15. století, kdy se následně v jejím držení vystřídali pánové několika různých rodů. Roku 1704 se pak dostala do držení Albrechta Karela Příchovského z Příchovic, který zdejší panství připojil k Otínu, s nímž už zůstalo majetkově spojeno až do roku 1910.

Připojením zdejšího panství k Otínu přestala místní tvrz figurovat jako panské sídlo, její budovy byly zprvu ponechány svému osudu a vrchnost i hospodářská správa panství sídlily na Otíně. Když později v 18. století došlo k oddělení vrchnostenské kanceláře od vrchnostenského sídla, zůstalo panské sídlo na Otíně, zatímco vrchnostenská kancelář se přesunula do Předslavi, kde sídlila nejspíše právě v prostorách bývalé tvrze, o které se následně hovoří jako o úředním domě. V některé z budov bývalé tvrze se patrně nacházel i panský pivovar, který však roku 1883 vyhořel. K tomuto pivovaru pak neodmyslitelně patřily i rozsáhlé pivovarské sklepy, které ještě koncem druhé světové války posloužily k vybudování společného protileteckého krytu a které se v podzemí, blízko dnešní sokolovny, zachovaly z větší části až do současnosti.

Po roce 1897 byly budovy bývalé tvrze a pozdějšího pivovaru upraveny pro lihovar, který však v roce 1910, při rozdělení dvorů Předslav – Otín, zanikl. Koupil jej totiž nymburský lihovarník Ludvík Vantoch, který však z něj pouze nechal demontovat veškeré lihovarnické zařízení, aby je mohl použít ve své nově budované velké lihovarnické továrně v Nymburce.

O jedenáct let později, 24. listopadu 1921, pak prázdný objekt i s přilehlým pozemkem, koupila od Ludvíkova syna Ervína Vantocha Tělocvičná jednota Sokol v Předslavi a následně na něm vystavěla současnou sokolovnu. Jak dokládají dochované skicy, tak původní návrh počítal s tím, že bude výrazně přetvořena i nejstarší část bývalého lihovaru, tedy někdejší věž původní tvrze. Ale z finančních důvodů doznal tento západní trakt oproti návrhu pouze minimální opravy a dík tomu se nám tak mohlo do dnešních dnů dochovat alespoň ono částečné torzo bývalého panského sídla místních zemanů.