Obec Předslav,
Předslav č.p. 124, 339 01
Klatovy
IČO: 00256021
Území současné obce Předslav zahrnuje katastry šesti, svého času samostatných obcí, které se pod společnou správu dostaly postupným sloučením ve dvou vlnách. První proběhla v roce 1960, kdy začaly obvod MNV Předslav nově tvořit též obce Měcholupy, Makov a Petrovičky. Podobně se tehdy dosavadní obvod MNV Němčice rozrostl i o obec Třebíšov a osadu Hůrka. K 1. lednu 1976 došlo k dalšímu sloučení a k MNV v Předslavi byly připojeny Němčice, čímž vznikla současná správní oblast. V obvodu dnešní obce Předslav se tak nalézá celkem sedm místních částí, kterými jsou krom vlastní Předslavi též osada Hůrka a vesnice: Měcholupy, Makov, Petrovičky, Třebíšov a Němčice.
Veškeré poplatky podle vyhlášek obce je možné platit vždy ve středu na Obecním úřadu Předslav, popřípadě bankovním převodem.
Ceny poplatků zůstávají stejné. Odpady se platí do 30. 4. 2023, poplatek za psa do 31. 3. 2023
a vyúčtování vodného pak až na základě doručené faktury.
Svoz směsného komunálního odpadu bude v roce 2023 probíhat tak, že 1. vývoz se uskuteční ve středu 4. ledna a každý další pak vždy po 14 dnech, každou lichou středu.
Nejstarší písemná zmínka o zdejším kostele sv. Jakuba Většího byla nalezena v registrech desátků papežských, je datována do roku 1325 a jde vlastně o vůbec nejstarší písemný záznam, v němž se připomíná Předslav jako taková. Podle mínění historiků je však zdejší chrám ještě staršího data a patrně pochází již z první poloviny 13. století.
Původně malý gotický kostelík prošel za dobu své historie poměrně složitým stavebním vývojem, takže si dnes ani nelze představit jeho původní podobu. Výraznějších změn doznal již v roce 1611, ale zhruba o sto let později, roku 1724, došlo při další rozsáhlé přeměně k jeho zvětšení a budova kostela při tom prodělala změny v barokním slohu. Roku 1808 pak bylo započato s poslední výraznou úpravou jeho vzhledu, když byla zahájena stavba nové, zhruba 40 m vysoké věže, kterou nechal zbudovat tehdejší patron tohoto kostela a majitel Otínského panství, Ferdinand ze Sternfeldu. Její stavbu však dokončil až nový majitel panství, Jan Baptista Měchura roku 1809.
S Měchurovou dcerou Terezii byl pak 16. září roku 1827 v tomto kostele oddán zakladatel moderního českého dějepisectví, politik a spisovatel, který byl později označován přezdívkou "Otec národa", František Palacký.
3.4.1965 došlo vinou závady na elektroinstalaci ke vznícení hlavního oltáře, který následnému požáru bohužel podlehl. Zachovaly se z něj pouze sochy apoštolů sv. Filipa a Jakuba Menšího, které se po jejich zrestaurování do interiéru kostela vrátily. Požár tehdy zcela poničil také figurální výmalbu kněžiště i chámové lodi, ale ostatní součásti interiéru se podařilo včas zachránit a ani vlastní stavba kostela tímto požárem neutrpěla. Historický, barokový oltář tak zůstal pouze v jižní kapli kostela. Pochází z roku 1727, je zasvěcen Blahoslavené Panně Marii Karmelské a nechali jej tehdy zhotovit Václav Vilém Hýzrle, svobodný pán z Chodů a jeho manželka Helena, rozená Strojetická ze Strojetic.
Od 22. prosince 2004 je pak tento kostel také vyhlášen jako "Evropsky významná lokalita" a to z důvodu ochrany letní kolonie netopýra velkého, který ve zdejších půdních prostorách odchovává mladé. Ze stejného důvodu pak byl tento kostel ještě 15. dubna 2009 vyhlášen i jako "Smluvně chráněné území" v kategorii III - přírodní památka.
Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Volně ke stažení: