Obec Předslav,
Předslav č.p. 124, 339 01
Klatovy
IČO: 00256021
ObecPředslav
Území současné obce Předslav zahrnuje katastry šesti, svého času samostatných obcí, které se pod společnou správu dostaly postupným sloučením ve dvou vlnách. První proběhla v roce 1960, kdy začaly obvod MNV Předslav nově tvořit též obce Měcholupy, Makov a Petrovičky. Podobně se tehdy dosavadní obvod MNV Němčice rozrostl i o obec Třebíšov a osadu Hůrka. K 1. lednu 1976 došlo k dalšímu sloučení a k MNV v Předslavi byly připojeny Němčice, čímž vznikla současná správní oblast. V obvodu dnešní obce Předslav se tak nalézá celkem sedm místních částí, kterými jsou krom vlastní Předslavi též osada Hůrka a vesnice: Měcholupy, Makov, Petrovičky, Třebíšov a Němčice.
Svoz směsného komunálního odpadu probíhá v roce 2023 tak, že 1. vývoz se uskutečnil ve středu 4. ledna a každý další pak vždy po 14 dnech, každou lichou středu.
Kostel sv. Jakuba Většího v Předslavi, ve kterém se roku 1827 oženil František Palacký.
Nejstarší písemná zmínka o zdejším kostele sv. Jakuba Většího byla nalezena v registrech desátků papežských, je datována do roku 1325 a jde vlastně o vůbec nejstarší písemný záznam, v němž se připomíná Předslav jako taková. Podle mínění historiků je však zdejší chrám ještě staršího data a patrně pochází již z první poloviny 13. století.
Původně malý gotický kostelík prošel za dobu své historie poměrně složitým stavebním vývojem, takže si dnes ani nelze představit jeho původní podobu. Výraznějších změn doznal již v roce 1611, ale zhruba o sto let později, roku 1724, došlo při další rozsáhlé přeměně k jeho zvětšení a budova kostela při tom prodělala změny v barokním slohu. Roku 1808 pak bylo započato s poslední výraznou úpravou jeho vzhledu, když byla zahájena stavba nové, zhruba 40 m vysoké věže, kterou nechal zbudovat tehdejší patron tohoto kostela a majitel Otínského panství, Ferdinand ze Sternfeldu. Její stavbu však dokončil až nový majitel panství, Jan Baptista Měchura roku 1809.
S Měchurovou dcerou Terezii byl pak 16. září roku 1827 v tomto kostele oddán zakladatel moderního českého dějepisectví, politik a spisovatel, který byl později označován přezdívkou "Otec národa", František Palacký.
3.4.1965 došlo vinou závady na elektroinstalaci ke vznícení hlavního oltáře, který následnému požáru bohužel podlehl. Zachovaly se z něj pouze sochy apoštolů sv. Filipa a Jakuba Menšího, které se po jejich zrestaurování do interiéru kostela vrátily. Požár tehdy zcela poničil také figurální výmalbu kněžiště i chámové lodi, ale ostatní součásti interiéru se podařilo včas zachránit a ani vlastní stavba kostela tímto požárem neutrpěla. Historický, barokový oltář tak zůstal pouze v jižní kapli kostela. Pochází z roku 1727, je zasvěcen Blahoslavené Panně Marii Karmelské a nechali jej tehdy zhotovit Václav Vilém Hýzrle, svobodný pán z Chodů a jeho manželka Helena, rozená Strojetická ze Strojetic.
Od 22. prosince 2004 je pak tento kostel také vyhlášen jako "Evropsky významná lokalita" a to z důvodu ochrany letní kolonie netopýra velkého, který ve zdejších půdních prostorách odchovává mladé. Ze stejného důvodu pak byl tento kostel ještě 15. dubna 2009 vyhlášen i jako "Smluvně chráněné území" v kategorii III - přírodní památka.
Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Volně ke stažení:
